Osada Jestřebice leží v rovinaté krajině 2km východně od Veselíčka a 2 km severně od Bernartic v nadmořské výšce 485 – 500m. Žije zde 82 stálých obyvatel a je zde 60 čísel popisných. Dominantou obce je místní kaplička, postavená v 19. stol (přesné datum je neznámé), zasvěcená Sv. Trojici. Zvon na věži kapličky byl za 1. světové války v ohrožení. Vyslaná komise jej přišla zabavit, aby jeho zvonovina mohla být přetavena a použita pro válečný průmysl. (výroba děl) Místní obecní zastupitelé v čele se starostou pozvali komisi do starostova statku na bohaté pohoštění. Mezi tím nastal večer a na zabavení zvonu nedošlo. V noci se zvon ztratil a válku přežil schovaný na Popovci ve studni.

Za 2. světové války byl zvon rekvírován a odvezen za stejným účelem. Kaplička byla bez zvonu do roku 1947, kdy byl součastný zvon přivezen ze Šumavy.

Za vsí pod kopcem Kupa stojí boží muka. První dostupná zmínka je katastrální mapa z roku 1820. Na božích mukách je letopočet 1900, kdy byla opravována. Na kupě v minulosti stával triangulační bod. Od konce roku 2009 zde stojí nová rozhledna. V dolní části vesnice na zvýšené kamenné podezdívce stojí na kamenném postavci litinový kříž. S letopočtem 18×x.

V obci je sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1909.

Za vsí směrem na východ stojí zemědělské budovy, které jsou součástí ZD Bernartice. V roce 2008 a 2009 proběhla stavba nového moderního kravína a teletníku. V objektu bývalé kovárny je zřízen sběrný dvůr nebezpečného odpadu pro obec Bernartice a přilehlé osady.

Na východním konci vesnice “Na drahách“ je starý rybník, který byl před lety upraven na požární nádrž. Druhý, nedávno zrekonstruovaný rybník, se nalézá při silnici do Bernartic.

Historie

O dávné minulosti Jestřebic toho mnoho nevíme. Z dostupných pramenů to původně byla ves lidí Jestřábových. První písemná zmínka je ze 13. století, kdy patřila spolu s dalšími okolními vesnicemi k vltavotýnskému majetku pražského arcibiskupa. V roce 1379 pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi nechal vypracovat seznam všech arcibiskupských panství. V tomto soupisu vesnic jsou uváděny též Jestřebice s 18 poddanými rodinami. Pak se majitelé střídali. Za válek husitských byl majitelem Oldřich z Rožmberka. Od roku 1461 patřily Jestřebice Čábelickým ze Soutic. 1601 vltavotýnský majetek a sním i Jestřebice byly postoupeny královskou komorou městu Týn nad Vltavou. Po Bílé hoře se dostaly Jestřebice k milevskému panství premonstrátského řádu. V roce 1679 se uvádí, že v Jestřebicích bylo 12 gruntů a 1 chalupa.
V roce 1680 při morové epidemii zemřelo v Jestřebicích 13 lidí, z toho 10 mladistvých. V roce 1739 je uváděno 13 větších usedlostí, z toho 1 hospodář, 11 sedláků a 1 velký sedlák. Hospodařili na 158 ha orné půdy. V záznamu z roku 1739 je mimo sedláků zmínka i o kováři, pastýři a podruzích bez uvedení jejich jmen. Ve druhé polovině 19. století se pro velkou bídu a nedostatek práce vystěhovalo z obce 10 rodin do Ameriky. Roku 1866 bylo na 1 noc v obci ubytováno pruské vojsko, které musela obec zásobit potravinami a postarat se o ně. V témže roce řádila v obci cholera. Kolem roku 1874 postihl dolejší jižní stranu obce (část obce od silnice směrem k Bernarticím) velký oheň. Vyhořely statky od čísla 16 po číslo 10. Kolem roku 1879 vyhořela horní severní část obce ( od silnice směrem ke Křižanovu) a to stavení od čísla 39 po číslo 28 i s hospodářskými budovami. Roku 1903 zničilo krupobití veškerou úrodu na polích, střechy byly rozbity a zahynula i mnoho domácího ptactva. Ruku 1907 vyhořela do základu čísla 20 a 21. Tento požár byl hybným faktorem pro založení hasičského sboru v obci.
V roce 1909 byl založen Sbor dobrovolných hasičů v Jestřebicích. V roce 1911 je v obci založena kampelička.
Na frontu 1. světové války odešlo z Jestřebic 57 mužů ( 13 se nevrátilo). Jejich nepřítomnost byla citelně znát v hospodářství, veškeré práce musely zastat ženy s dětmi.